Vodotěsnost hodinek I.

Brát si náramkové časomíry do vody je někdy nutnost, takže znát všechny informace o jejich vodotěsnosti se určitě vyplatí. Ne všechny hodinky jsou však dostatečně vodotěsné. Pokud se v jednotlivých informacích nevyznáme, může se nám klidně stát, že své hodinky zničíme a pokazíme. Častokrát totiž nelze věřit nápisům "water resistant" – ten totiž nemusí vždycky znamenat „vodotěsný“, ale pouze "voděodolný". Anglické označení "water resistant" se používá u náramkových hodinek, u nichž se nepočítá s tím, že byste s hodinkami plavali ve vodě. Takto označené náramkové hodinky si s sebou v žádném případě neberte do moře ani do sprchy či do vany.

Hodinky, s kterými se můžeme koupat ve vodě, by měly mít označení "water resistant" dohromady s označením hloubky v metrech či tlaku v atmosférách (atm). Zde platí pravidlo, že jeden atm je deset metrů vodního sloupce. Vodotěsnost hodinek se většinou udává ve třech různých jednotkách. Buď můžete narazit na údaj v metrech (m) nebo v atmosférách (atm) či v barech (bar). Všechny zmiňované jednotky označují tlak vodního sloupce, který na náramkové hodinky působí. Jeden metr vodního sloupce odpovídá tlaku 0,1 baru anebo 0,1 atmosféry. Pokud je na hodinkách zmíněna informace o 100 metrech, 10 barech nebo 10 atmosférách, vždy platí, že příslušné časomíry v laboratorních podmínkách snesou tlak vody, který je ve 100 metrech při normou určené teplotě a hustotě vody.